Komparace kvality tzv. teacher made testů s didaktickými testy a jejich vliv na úspěšnost žáků: případová studie

Příspěvek se zaobírá komparací didaktických testů a tzv. „teacher made testů. Hlavním cílem této případové studie je explorace diskrepancí ve skórování žáků na základě toho, je-li test stejného učiva tvořen pedagožkou nebo badatelem. Z toho důvodu autoři zjišťují: (1) kvalitu teacher made testů a di...

Full description

Saved in:
Bibliographic Details
Published in:Scientia in educatione Vol. 12; no. 2; pp. 18 - 31
Main Authors: Říčan, Jaroslav, Škoda, Jiří, Hermanová, Viktorie, Lanková, Barbora
Format: Journal Article
Language:Czech
English
Published: Karolinum Press 05-02-2022
Online Access:Get full text
Tags: Add Tag
No Tags, Be the first to tag this record!
Description
Summary:Příspěvek se zaobírá komparací didaktických testů a tzv. „teacher made testů. Hlavním cílem této případové studie je explorace diskrepancí ve skórování žáků na základě toho, je-li test stejného učiva tvořen pedagožkou nebo badatelem. Z toho důvodu autoři zjišťují: (1) kvalitu teacher made testů a didaktických testů vytvořených badateli ve vztahu k zákonitostem tvorby didaktických testů a (2) existenci spojitosti mezi výsledky žáků v rámci jejich procentuálního skórování v teacher made testech a didaktických testech. Za účelem naplnění cílů bylo sestaveno badateli 5 didaktických testů z témat, která žáci probírali ve čtvrtém ročníku 1. stupně ZŠ v předmětech vlastivěda a přírodověda, a byly komparovány s 5 teacher made testy vyhotovených pedagožkou. Studie poukazuje na nedostatečné kvalitativní aspekty teacher made testů (reliabilita,poměr subjektivně a objektivně skórovatelných úloh, poměr úloh vyžadujících nižší a vyšší kognitivní operace, způsob skórování). Přestože korelační analýza odhalila středně vysokou spojitost mezi procentuálním skóre žáků v teacher made testecha didaktických testech, očekávali bychom spíše spojitost blížící se absolutní hodnotě. Výsledky jsou diskutovány ve vztahu k současnému paradigmatu tvorby didaktických testů, dále je poukázáno na limity studie a zároveň jsou naznačeny potenciální cesty dalšího empirického směřování.
ISSN:1804-7106
1804-7106
DOI:10.14712/18047106.1837